Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Parkinsonova nemoc je degenerativní onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje zejména motorický systém. První příznaky se objevují pozvolna, s postupem onemocnění se začnou vyskytovat i jiné než motorické příznaky. Mezi nejnápadnější časné příznaky Parkinsonovy nemoci jsou třes, svalová ztuhlost, zpomalené pohyby a potíže s chůzí. Později se mohou objevit i kognitivní a behaviorální potíže, případně i deprese, úzkostné poruchy a apatie. Příčina onemocnění zatím nebyla plně objasněna, kauzální léčba v současné době neexistuje. Odvozené přídavné jméno je parkinsonský. Člověk, kterému byl diagnostikována Parkinsonova nemoc, je označován jako parkinsonik.

Demence u Parkinsonovy nemoci, parkinsonská demence neboli PDD (zkratka pochází z anglického názvu Parkinson's disease dementia) je zhoršené myšlení a uvažování, které se může objevit u mnoha lidí s Parkinsonovou nemocí, a to alespoň rok po stanovení diagnózy. Změny v mozku způsobené Parkinsonovou nemocí začínají v oblasti, která hraje klíčovou roli při pohybu, což vede k časným příznakům, mezi něž patří poruchy hybnosti, svalová ztuhlost (rigidita), klidový třes (tremor) a poruchy stoje a chůze (posturální nestabilita). Jak se změny v mozku způsobené Parkinsonovou nemocí postupně rozšiřují, často začnou ovlivňovat mentální funkce, včetně paměti a schopnosti udržet pozornost, činit správné úsudky a plánovat kroky potřebné k dokončení úkolu. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.

Parkinsonská demence je jiný název pro demenci u Parkinsonovy nemoci. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.

Parkinsonské syndromy jsou neurologické potíže, které mají podobný klinický obraz jako Parkinsonova nemoc, ale liší se příčinou vzniku i klinickým průběhem. Zda se jedná o Parkinsonovu nemoc nebo parkinsonský syndrom, může určit pouze lékař, konkrétně specialista v oblasti neurologie. Viz také syndrom.

Nemoci z povolání vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů. Zároveň musí být tato nemoc uvedena v seznamu nemocí z povolání a musí být splněny podmínky, které jsou v seznamu pro tuto nemoc uvedené. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava chemickými látkami.

Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) neboli ICD (zkratka pochází z anglického názvu International Classification of Diseases) je celosvětově používaná klasifikace onemocnění, poruch a zdravotních problémů, ale také některých dalších příznaků, situací či okolností. Za zkratkou často následuje číslo (např. MKN-10), které udává verzi této klasifikace.

Pátá nemoc je virové infekční onemocnění, které probíhá většinou bez obtíží. Nejdříve je postižen obličej. Nemoc zpravidla ustoupí i bez léčby a její průběh je bez komplikací.

Chronická obstrukční plicní nemoc neboli CHOPN je závažné onemocnění plic, při kterém jsou dýchací cesty částečně zablokované a postižený člověk má potíže s dýcháním. Viz také chronický, obstrukce, plíce.

Nemoc z kočičího škrábnutí je lidové označení pro bartonelózu.

Informační systém infekčních nemocí (ISIN) slouží k získávání epidemiologických údajů o výskytu pacientů s infekčními onemocněními (mj. i pacientů s COVID-19). Jde o univerzální systém, jehož účelem je získávání informací o výskytu infekčních onemocnění k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče. Za účelem sledování onemocnění COVID-19 byly do systému doplněny nové moduly sloužící pro zadávání dat ze strany krajských hygienických stanic, laboratoří a nemocnic starajících se o hospitalizované pacienty. Vznikající data jsou využita jak pro popisnou analýzu situace, tak jako jeden ze vstupů epidemiologických modelů COVID-19 v ČR. ISIN se tak stal ústředním informačním systémem pro sběr dat o výsledcích testů a pacientech s pozitivním výsledkem na přítomnost viru SARS-CoV-2. Statistickou jednotkou v systému je vybrané infekční onemocnění. Hlásí se potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Tyto povinnosti jsou upraveny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–A64, viz sexuálně přenosné infekce) a onemocnění virem lidské imunodeficience (dg. B20–B24). Samostatný informační systém mají také akutní respirační infekce (ARI) a chřipce podobná onemocnění (ILI).